Hned první bych rád objasnil svou pozici. Většina z nás je zvyklá chodit na levé straně koně u krku či plece, i mně tak uvidíte na řadě fotek během předvádění na výstavách. Tato pozice je – troufám si říct – z pohledu koně hůře pochopitelná a nás uvrhá do nutnosti použít fyzickou manipulaci s otěžemi, ohlávkou či vodítkem, abychom koni objasnili svůj záměr. Takříkajíc musíme koně vláčet sem a tam a často se s ním začneme prát. Ač jsem si i v této pozici často dopomáhal zvednutou vnější rukou, abych koně nemusel brát “za hubu”, nebylo to pro mně komfortní řešení.

Abych vysvětlil, co za potíže mám konkrétně na mysli a kterými jsem si sám prošel… nejvíce viditelné jsou v paddocku během dostihů. Vodič často visí koni v hubě, celá váha jeho ruky a mnohdy i přímý tlak působí na dolní čelist a jazyk během vodění, aniž by bylo v dohledu uvolnění a tedy přerušení signálu, které by koni dávalo smysl. Neříkám, že tak vodí všichni vodiči a nebo pouze vodiči dostihových koní, ale s jejich temperamentními koňmi je to zkrátka nejvíce vidět.

Pozicí před koněm si srozumitelným způsobem zajistím vedoucí pozici, obvykle náležící vedoucí klisně (hřebec chodí za stádem vzadu), kůň mě vidí oběma očima, ví, že mě má následovat bez toho, aniž bych neustále vyvíjel mechanický tlak na jeho výstroj. Mým cílem je “volné vodění”, mimořádně dobře popsané v knize Billa Dorrance (True horsemanship through feel), kdy je vodítko vždy lehce prověšené. Podobný popis vodění naleznete i v knize K. F. Hempflinga (Tanec s koňmi). V jedné ruce držím smotaný konec vodítka, zatímco tou druhou mohu s trochou zkušeností cítit, co se děje za mnou, aniž bych se za sebe díval.

Nejde o statickou pozici. Pokud se kůň například lekne něčeho za námi, tak vystřelí dopředu a oběhne mě, což je v pořádku. V takové chvíli reaguji jako ve svém videu u první Magellanovi lekce a umístím své tělo mezi koně a objekt jeho strachu. Pokud však kůň pouze nerespektuje, jak se věci mají a snaží se převzít vedení předbíháním, obrátím se a jdu na druhou stranu, takže opět skončí za mnou. U Magellana nic takového není třeba, vodění mu jde velmi dobře.

V momentě, kdy se vodítko, lonž či v tomto případě lano na horsemanship napne, je to již komunikace. Hned na začátku videa můžete vidět, že k tomuto došlo, když jsem Magellana obešel, na ohlávku začal působit tlak, on se mu poddal a následoval ho. Hlasové signály ještě nezná a jsou zde pouze pro upoutání jeho pozornosti, když jí ztratil. Tlak vodítka tedy používám jen ve chvíli, kdy musím, přičemž v drtivé většině případů si do něj kůň “nabourá” sám, protože nenásledoval mé tělo.

Přestože na videu takový okamžik není, garantuji, že pokud bych zůstal rukou na ohlávce jakýmkoliv způsobem viset, začal by kůň házet hlavou a jít proti. A to dokonce i tak dobře vychovaný a hodný kůň, jako je Magellan.

Rukou se zbytkem vodítka či s tušírkou si pomáhám v obratech, kdy jí lehce zvedám a tvořím tak bariéru, která koni vytyčí prostor a zabrání tak padnutí dovnitř obratu. Nemusím s ní být obvykle příliš viditelně aktivní, pokud je kůň zvyklý například pracovat metodou horsemanshipu či je ještě mladý a neměl moc do činění s lidmi.

Jako poslední část bych rád zdůraznil zastavení a – co je na něm podstatné – couvání. Můžete ho vidět při otevření ohrady nebo na konci videa během finálního zastavení. V té chvíli se Magellan dostal až příliš blízko ke mně, proto jsem ho přiměl ustoupit. Pro každý jeden krok existuje jasně oddělená pomůcka (pro teď tlak na ohlávku a na prsa) a jasně oddělená odměna (uvolnění tlaku a pauza). Pokud bych to takto neprovedl, šel by kůň v nepochopení mých postupů proti mojí ruce a tlaku, ať už krokem dopředu či hozením nosu proti. Na konci vidíte úplné zahození vodítka na zem, což je maximální uvolnění, které později nebude třeba.

Proč nebude třeba? Magellan se nyní učí správným reakcím, proto velmi jasně střídám černou s bílou (tlak proti úplnému uvolnění). Až se naučí “učit se”, postupně mu představím koncept kontaktu. To však není na seznamu dne a ještě dlouho nebude. Jsme ve školce 😉

Doufám, že jsem popsal vše podstatné, pokud máte nějaké dotazy či připomínky, kontaktujte mně 🙂

Pokud se Vám článek líbil, jsem moc rád, pokud ne, děkuji za Váš čas.
 

Zase příště!
 

-Alex