Používám pamlsky, pokud učím něco nového či se snažím zlepšit cvik, který je pro koně v té chvíli složitý. Stejně, jako když jsem učil svého staršího hřebce práci ve volnosti, vše pro mně začíná prvním krokem, ze kterého jsou brzy dva, tři, čtyři… pamlsek se postupně vzdaluje, až není potřeba vůbec. Pokud ho kůň hledá, většinou si vystačím s tím, že ukážu prázdné dlaně, které důkladně prozkoumá a sezná, že už teda opravdu nic nemám. V případě koně horlivě si vynucujícího kus žvance pamlsky zkrátka během výcviku nepoužívám a nahradím je něčím jiným.

Nutno uznat, že pamlsky dokáží udělat mnohdy více škody, než užitku. To jest pokud člověk neví, jak je má používat, čemuž jsem se také nevyhnul a přivedl tak sám sebe do celé palety potíží. Rád bych teď několik nastínil a přeji Vám, ať se jim díky tomu vyhnete.

Rozčílení z ukončení výcviku

Když jsem si zkoušel bez většího prozkoumání tématu aplikovat “pozitivku”, můj Arab zareagoval po ukončení hodiny vzteklým kopancem. V té chvíli jsem naprosto nechápal, co se stalo a hlavně proč se to stalo, ostatně je se mnou od svého roku a půl a nikdy po mně (nebo do mně) nekopl, v jeho tehdy devíti letech se to stalo poprvé a – doufám – naposledy. Tak jsem to nechal být jako “zkrat”.
Nebyl to zkrat a jeho chování mělo logické vysvětlení, nicméně až po dvou letech na kurzu o pozitivce jsem se dozvěděl, proč jsem tenkrát jednu chytil. Jelikož byl můj hřebec excitovaný pamlsky a cvalou prací ve volnosti se změnami směru, jeho emoční stav byl ve výšinách. Když jsem na tomto vrcholu hodinu utnul a on ztratil možnost získávat body (pamlsky, pochvaly, pozornost, drbání), emoce se vyhrotily do rozčilení a to si vybil na tom, kdo byl zrovna po kopytě, tedy na mně. Pokud bych tedy byl ohledně pozitivky seriózní, musel bych mu dát tzv. “jackpot”, což v překladu znamená větší množství odměn, které si může sežrat, u toho se uklidní a bude mít takříkajíc splněno. Zjednodušeně řečeno.
Rád bych doplnil, že můj hřebec má dobrý charakter, o to větší překvapení tato situace byla. S tímto chováním se většinou potýkají trenéři exotických zvířat, ale může se vyskytnout i u psů nebo právě koní.

Neučit úmyslně zlozvyky

Jednoho krásného rána jsem se rozhodl, že bude strašně fajn naučit své dva arabské hřebce, aby mi po dožrání jádra podávali sami plastové kýble za ouška. A skutečně, za pomoci pár pamlsků mi oba již třetí den spolehlivě aportovali kýble. A také kýble od vody, biče, ohlávky s vodítky, hřbílka, vidle, mojí vlastní ruku… zbytek si dokážete představit. Když jsem vedl takhle toho mladšího do výběhu a on mi odtáhl na vodítku ke kýblu jen proto, aby mi ho podal, došlo mi, že to nebyl ten nejlepší nápad, který jsem kdy dostal.
Eliminace tohoto chování trvala dlouho.
Podobný problém jsem měl u toho staršího se španělským krokem, se kterým jsme si hráli když mu byly čtyři roky. V pěti jsem přestal a dodnes (!!!) je schopný začít mávat předníma nohama, pokud se učí něco nového.
Naštěstí jsem ho nikdy neučil stavět se na zadní, aspoň toho jsem se ušetřil. Samozřejmě můžete oponovat tím, že kůň má cvik dělat pouze na požádání a pokud ho nebudu odměňovat, když ho nabízí sám od sebe, přestane s tím. Ano, to je pravda. Jenže pokud svého přehnaně snaživého koně učíte komplexnímu systému práce ze země, jakým je klasická drezura, učíte ho velmi často novým věcem a ten španělák si vás tudíž tu a tam i přes veškerou snahu najde 😀

Lákání na pamlsek

Řada lidí láká koně během cvičení na pamlsek, nicméně jen “láká” a přitom dál požaduje, aby kůň pokračoval dál ve cviku. Pro koně je to matoucí a frustrující, nehledě na to, že spousta ve vidině pamlsku úplně vypne mozek a přestává vidět cokoliv jiného, než zmíněný pamlsek. Pokud ztratím pozornost koně během práce ve volnosti, obvykle si ho vtáhnu směrem k sobě tím, že před ním začnu ustupovat. Až ve chvíli, kdy kůň stojí přede mnou a jeho pozornost je zaměřena na mně, sáhnu pro pamlsek a dám mu ho. Odměnil jsem to, že přišel a dal mi svou pozornost, místo toho, abych ho jednou rukou lákal na pamlsek a druhou s bičem ho odháněl pryč od sebe (aneb pojď sem a jdi pryč zároveň).

Hrabání se v kapsičce

Ruka v kapse, aniž bychom si to uvědomili, může u koně vyvolat reakci. Může to vzít jako předzvěst odměny, ukončit například klusání v kruhu kolem nás a jít si pro odměnu do středu, zatímco my ho bičem vyženeme zpátky. Tím samozřejmě vyvoláme frustraci a nepochopení jen proto, že z pohledu koně jsme vyslali dva protichůdné signály.

Sám používám pamlsky okrajově a ve své podstatě jen když to pokládám za nutné, avšak pokud Vás pozitivka zajímá, mohu jen doporučit knihy a semináře pana Františka Šusty, obojí stojí za pozornost a pan Šusta je co se výcviku zvířat týče kapacita, navíc umí dané téma velmi dobře vysvětlit 🙂

Pokud se Vám článek líbil, jsem moc rád, pokud ne, děkuji za Váš čas.

Zase příště!

-Alex