Udělejte špatnou věc těžkou a správnou věc lehkou – Ray Hunt

Pokud jste někdy jen trochu projevili zájem o horsemanship, tato slavná věta vás jistě neminula. Lze jí pochopit mnoha způsoby, jak dokazují ti, kteří praktikují přirozenou komunikaci. A že jich zvlášť v poslední době je!

Tuto větu slýchávám už mnoho let pořád dokola, ale zatímco někdo se opravdu zaměří na “udělejte špatnou věc těžkou” a koni pořádně naloží, snažím se spíš soustředit na tu druhou řást, tedy udělejte správnou věc lehkou. Místo abych vás nudil teorií, chtěl bych se podělit o příklad z dnešního dne.

S Magellanem jsme dnes poprvé od podzimu opustili blízké okolí kolem domu a vydali se ven. Jelikož jsme uprostřed polí, musíme jít po silnici, kde jsou samozřejmě auta a jejich ne vždy chápaví řidiči. Z domu na něho ještě do toho volal Étienne, aby svůj zadek pronto dostavil zpátky do stáje. Pro tříletého hřebce dost složitá situace s několika velkými stresory.

Jelikož obsedám a jezdím sám, našel jsem si způsob, jakým vyřeším například odmítnutí opustit stáj či couravé tempo směrem od stáje ještě než ke zmíněnému dojde, udělám totiž prospekt jít ven velmi lákavým, protože když odejdeme od domu, vždy si najdu dostatek času, abych koně mohl pást. A jelikož své koně do velkého výběhu či na pastvu musím odvést z jejich paddocků, vidina čerstvé trávy za mi vyřeší jejich ochotu chodit ven. Když už jezdím, obvykle seskočím a pasu v momentu, když jsme nejdál od stáje.

Samozřejmě bych mohl pobyt ve stáji a u ostatních koní udělat velmi nepříjemným tím, že bych koně kolem stájí honil jako nadmutou kozu či mu to nějak jinak znepříjemnil, ale… proč, když to jde takhle? Není lepší, když se těší, místo aby se jen vyhýbal daleko nepříjemnější variantě? Pokud to koni pomůže, rád použiju alternativní přístup, ostatně mám svoje kluky rád, tak proč bych neměl, že ano jaksi.

Nedělejte správnou věc snadnou,
Udělejte jí neodolatelnou.